Willas Tyrell ležel opřený na lůžku, zničenou nohu měl zajištěnou dlahami a ve stanu bylo cítit makové mléko.
Neměl na turnaji co pohledávat, ale Mace Tyrell chtěl mít ze syna mladičkého rytíře. Oberyn srazil Willase čistě. Nemohl za to, že chlapci zůstala noha ve třmeni a jeho kůň zazmatkoval a spadl. Přesto cítil vinu.
„Prosím, posaď se,“ vyzval ho hoch.
„Jsem rád, že jsi přijal mého mistra.“ Oberyn kývl k jeho noze.
„Mistr mého otce ji navrhoval uříznout,“ vysvětlil vyčerpaně chlapec. „Děkuji.“ Podal mu ruku.
Jeho díky byly absurdní. Oberyn se málem dal do neveselého smíchu.
Nabízenou ruku však stiskl.
Tyrellové a Martellové byli dlouhé věky na kordy, tedy v tomto fandomu na meče. Situaci ještě zhoršilo to, že princ Oberyn Martell nechtěně zmrzačil dědice Tyrellů Willase při turnaji. Oba muži se však usmířili a řadu let si přátelsky dopisovali.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já si to snad budu muset zase
Julie
Já si to snad budu muset zase někdy přečíst. Oberyn je děsnej sympaťák.
Já jsem zvědavá na Willase.
Birute
Já jsem zvědavá na Willase. Zatím působí jako západozemská paní Colombová. Leckdo o něm mluví, ale zatím po něm není ani vidu.
To je náhodou hezký :o)
Aveva
To je náhodou hezký :o)
(Hlavně, že to všichni přežili ;o)
Že je to smířlivé a konejšivé
Birute
Že je to smířlivé a konejšivé?