Na procházce

Kráčí vzpřímeně, na rtech letmý úsměv. Na nohou elegantní boty s podpatkem tak akorát, aby klapaly, ale ne moc. Kočičí hlavy jsou tam jako vždycky, symfonie jejích kroků je také stejná jako vždycky - pokud neposloucháte pozorně. A úsměv se mění v lehký úšklebek, ale zmizí dřív, než si to stačíte uvědomit.
Vždycky nosí sukně, na tom není nic divného. Jednou jednovrstvou plátěnou, podruhé bohatou tutu. Vypadá jako princezna a o to víc se pobaveně šklebí. Vrstvy nadýchaného tylu šeptají a ona si s nimi hraje rukama.
Obyčejně neobyčejná.
Nikdo by nehádal, že za bílého dne zorganizovala podsvětí celé městské části.