Na buben

Složenky vypadly Brandi z ruky a rozletěly se po kuchyni - vklouzly pod pult z dřevotřísky i pod odřené křeslo, v němž právě seděla. Povzdechla si. Bylo jich tolik a její ubohý vdovský důchod ani v nejmenším nepostačí.
"Mami, ty pláčeš?"
Černovláska si hřbetem ruky otřela šedé oči a donutila se k úsměvu.
"Ovšem, že ne, zlatíčko," zvedla si batole na klín.
"Tak mu alespoň nelži," ušklíbl se Dustin ode dveří, "i jemu za chvíli dojde, že jsme přišli už úplně na buben."
Brandi jen pohladila chlapečka po zlatých vlasech. "Na buben," zopakovala bezhlesně a jakoby mimoděk si pohladila vypouklé břicho.