Jeho rodina byla nadšená. Národ jásal. Všichni se radovali.
Na jeho názor se nikdo neptal.
Při pohledu do očí proroka, který jej pomazával, věděl, že není sám, komu to nepřijde zrovna jako výhra.
Doufal, že prorok svojí autoritou tuhle šarádu zastaví.
Ale prorok se jen jako buldok držel Hospodinova nařízení.
Když nevyšlo utéct, dovolil si věřit, že ho aspoň bude podporovat, bude jeho spojencem.
Přepočítal se.
Tvrdá slova jej odsuzují dřív, než usedne na trůn.
Byla snad jeho vina, že se postupně tím hrůzným obrazem stával?
Ve všech viděl nepřátele.
Nejvíc v hrdinovi v těle dítěte, který mu obětavě sloužil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Saul? Každopádně paráda.
Profesor
Saul?
Každopádně paráda.
Saul
Owlicious
Děkuji :)
Nojo, to je bohužel docela
Esclarte
Nojo, to je bohužel docela logické...
Velmi dobré!
Peggy
Velmi dobré!
Jo, jo,
Faob
nemají to lehké potomci velkých lidí, ba ani předci ne, zvláště když nepokorní.