Rozhovor v dřevěném pokoji

Venku zuřila bouřka a v krbu středověce plápolala polena. Široká a vysoká místnost byla ze všech stran obložená dřevem. Jen jediná jiskřička...
„Mohu se k vám připojit?“ zeptala se Nora a vyrušila Karoline z pyromanských nálad. Sedla si naproti ní do křesla s majestátními opěradly.
„Často sedíte sama a zíráte do ohně?“
Ani se na ni nepodívala, přece ji zpražila zrakem. „Omlouvá vás, že nejste obyčejná vychovatelka. Otec je poslanec, že?“
„Řeční o emancipaci žen a pak mi vyčítá, že se emancipuji.“
„Podobáte se mu v něčem?“
Rádoby nevinně se usměje. „Také o některých věcech jenom mluvím. Například o mužích.“