poslední dílek flashbacku (tedy pokud mě tam téma opět nezavede)
EDIT: z pohledu Nory (ačkoli pohled hraběnky asi taky funguje, nebyl zamýšlen ;))
Nebyla zamilovaná. Ale ráda ji měla po svém boku.
V kuchyni potkala Terezu. Byla zrzavá a pihatá. Jak se ukázalo, tak úplně všude.
Nedosažitelná grófka a usměvavá služebná. V jistých ohledech se nedaly poměřit, v jiných zcela jistě ano. A ona v tu chvíli hledala jen trochu radosti ze života.
Uprostřed noci je viděly oči té třetí. Měla hlídat všechny stíny.
Druhý den nad ránem hraběnka odjela. Zmizela jí na dlouhé čtyři roky.
Pak Nora vstoupila do jedné vídeňské kavárny. Karoline vypadala jako nádherná socha vzdorující hltavým zubům času. Když ji míjela, z překvapeného výrazu vykřesala lišácký úsměv.
Ticho pominulo.
Závěr odkazuje k drabble Hovory snadné a zakázané. Z něj také vyvodíte, kdo tady nahazoval lišácký úsměv ;).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ale, ale! Páni grófka se
Keneu
Ale, ale! Páni grófka se nezdá :) Moc líbí.
Aha! Ono se to dá
Ancient Coffee
Aha! Ono se to dá interpretovat i takhle... To jsem nepředvídala :D
Děkuji ti za feedback a komentík, jsem ráda, že se líbilo ;)
Ohoho, Noro! Go get it, girl!
Tenny
Ohoho, Noro! Go get it, girl! ;) ;)