drabble druhé, bez nároku na bod
Hladové pohledy v kavárně.
Prsty kradoucí se na druhou stranu stolu.
Prohlubující se polibky za rohem kavárny.
Pět vteřin štěstí.
Aurořin vyděšený výraz, vykoktaná omluva, úprk. Za pár vteřin byla pryč.
Eri si cestou domů přehrála v hlavě pár svých představ, tuh a nápadů, které chtěla zkusit a prožít s Aurorou. S povzdechem je přesunula do šuplíku "zase nic".
*
Doma na ni čekal vzkaz. Ten snad musel přiletět.
Můžu to vysvětlit. Jestli o to stojíš, přijď zítra v osm večer na Grimmauldovo náměstí. Mezi jedenáctkou a třináctkou je malá proluka. Tam na mě počkej.
Možná ten šuplík ještě nechá pootevřený.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já byla po přečtení tak mimo,
Apatyka
Já byla po přečtení tak mimo, že jsem to zapomněla okomentovat. Stydík.
Als chtěla jsem napsat, že se mi to líbí, že jim držím palce a posílám kachnu k večeři :)
Momentálně Tě velmi asimiluji
Voldemort
Momentálně Tě velmi asimiluji, Apatyko. Děkuji za hřejivý komentář.