Prázdniny

Nová tmavomodrá konev na vodu s namalovanou bílou kopretinou stojí na dřevěné lavici pod oknem.
Lidka s culíky barvy myšího kožíšku přinesla z louky hrst opravdových kopretin. Zastrkala je do konve. Teď sedí na lavici a nohama v oranžových plátěných sandálech okopává kamínky v prachu.
„Před spaním si budu muset umýt nohy v lavoru. Achjo!“
Vzpomněla si na školu a na Pepíka. Stýská se jí po něm. Před prázdninami, na konci druhé třídy, jí pomohl odnést domů květináč s pokojovou květinou.
„Tak hezky koukal. Má mě taky rád?“
Vytáhne kopretinu, otrhává okvětní lístky.
„Má. Navždy spolu!“
„Lidko, nohy!“ volá máma.