Malé jarní rozjímání

Tadeáš odzimovává zahradu. Pokolikáté už? Původně s rodiči, později se ženou, co jsou děti, tak sólově. Různé technické detaily se mění, ale stále se pohybuje ve stejných kulisách.
To jej přivádí ke vzpomínkám na nejrůznější sny, které se mu na tomto pozemku honily hlavou. Týkaly se ledasčeho, pracovní kariéry, osobního života, v neposlední řadě i samotné zahrady. Něco se mu povedlo vrchovatě, v něčem zapadl do šedivého průměru. A hlavně se nestal životním ztroskotancem, to se také počítá.
Sluníčko svítí, většina stromů kvete, jaro je prostě čas naděje. A dá-li pánbůh, třeba vyměknuvší Timea sem s ním pustí i děti.