Původ rozumu

Dříve neexistoval rozum. Lidé fungovali podle emocí. Až jednou přiběhl muž na patentový úřad;
„Průlom!“ smál se šťastně.
„Ukažte,“ dožadoval se zvědavý úředník.
„Rozhodovacích a činné principy, úplně odlišný od všeho dosavadního. Aktér při rozhodování hodnotí faktory podle různých utilitárních kritérií-“
„Nudaaaa!“ zívl úředník.
„Jde díky tomu zbohatnout,“ lákal vynálezce.
„Hmm!“ Úředníkovi zaplály oči. „Registruju to. Jak se to jmenuje?“
„Rozum.“
Vynálezce předal dokumentaci a úředník ji hodil do hromady spisů za sebou.
„Půjde to najít?“ namítl vynálezce.
„Mě se líbí tvar té hromady,“ opáčil úředník.
A tak je dodnes rozum žádaný a považovaná za užitečný, ale těžko k sehnání.