Je to marný

„Á, to jste vy, paninko!“ Rozzářil se, když spatřil béžovou Ladu a její půvabnou řidičku. „Takže v tom furt ťuká?“
„Ťuká? Přímo klepe, ta líná plechovka!“
„No tak ji dáme do klepet a podíváme se, co s tím uděláme,“ pokusil se zavtipkovat, ale moc se mu to nevyvedlo, soudě podle chladného pohledu, kterým ho „paninka“ zpražila.
Dál to nebylo o nic lepší. Napřed zakopl o bednu s nářadím, potom mu upadlo kladivo na nohu a nakonec přivřel řidičce kus šatů do dveří. Ani zaplatit mu nechtěla. Už se sám začínal cítit jako případ pro Chocholouška.
Tak šel radši rozklepávat nejtek.