"Já nejsem mrtvý!" volal na mne hlas svědomí, zatímco jsem se cpala chlebem s máslem.
"Já nejsem mrtvý!" volal mne ten stejný hlas, zatímco jsem se místo učení dívala na další díl oblíbeného seriálu.
"Nejsem mrtvý!!" téměř mne mlátil hlásek, zatímco jsem místo psaní drabble doháněla předešlé resty v potu tváře.
"Nejsem mrtvý..." skuhral, zatímco jsem si neumyla pro samou únavu z nicnedělání ani vlasy s tím, že si je umyji ráno.
"Já nejsem mrtvý..." šeptalo mé svědomí, když jsem po desáté posunula budík o "ještě pět" minut.
On možná ne, ale já jsem z toho svědomí už docela mrtvá.
Znáte to? Nicnedělání je prokazatelně jedna z nejvíce vyčerpávajících činností vůbec ;)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit