Jaro v zahradách na půdorysu čínského dramatu

Přichází skrytě, tajené v koříncích v hlubinách země, a přesto již znělé, jako když se ladí struny citery guqin, jako první tóny flétny, dosud bez zřetelného rytmu.

Až slunce gongem paprsků odměří začátek skladby, je rychlá, dramatická v růstu, působivá v květu, barevná a živá.

Víří na jevišti záhonů a trávníků, pod vedením Mistra Jeřábí šat přechází z chaosu do řádu. A Mistr sám uprostřed všeho – tvář jako děsivá maska bojovníka, v duši vyrovnaný klid. 
Rukama podpírá nebe, nohama pevně zapřen v zemi. 
Je červ i drak.
Je jin i jang.

Je v dokonalém souladu se sebou i se světem.