Kolbiště z kuchyní a máma sokyní

Kdysi máti říkala ti: „však se ti to vrátí,
až jednou i tvoje děti nebudou chtít žráti."

Tenkrát ještě nepouštěla na notebooku pohádky, 
musela hrát divadýlko s gumovými zvířátky. 

Když to dcera v dospělosti chtěla dělat líp, 
každý pokus o krmení bez pohádek chcíp.

To prokletí fungovalo bohužel fakt dokonale,
novodobá "biomatka" předsevzetím dala vale.

Mechanicky otvírá se meziretní díra
a děťátko do notebooku na animák zírá. 

Když pohádka zastaví se, dítko sevře ústa, 
kolem jídla prostírá se atmosféra hustá. 

Nohy věčně odbíhají a ruce si hrají, 
„Proč nás stihlo zrovna tohle?" rodiče se ptají. 

Příčinou jsou feny
maminčiny geny.