Lvíče na masleničním jarmarku

„Podej mi ruku, neucukni, přečtu ti osud z dlaně, synu Judeje! Opustíš širé, rodné pláně, do mrazu půjdeš, tundrou a tajgou a pak pryč, nadlouho pryč od svojí matičky, od země matičky do cizích krajů tě vítr zavane. Silnou myšlenkou, jasným hlasem, ostrým perem probudíš bestii rudou. Povstane a svrhne z trůnu dvouhlavou orlici. Tehdy vzlétneš převysoko. Leč, není letu bez pádu, z nebe tě svrhne kacíř semináře, podlý jurodivý z Kavkazu. Pod žhavým sluncem skonáš, proboden nástrojem pro led zrozeným."

„To byl ale pitomý nápad,“ pomyslí si chlapec, „taková snůška žvástů. Že jsem ty penízky raději neutratil za cukrátka.“