Hrdinka všedního dne

Stará paní Valterová se s plným košem praváků vracela ke svojí stodváce. Les znala jako svoje boty, proto ji udivila hromada roští schovaná mezi metrovými náleťáky. Když uschlé větve odhrnula, našla truhlu. Na víku vyrytá hvězda, černou petlicí protažená kůstka. Uvnitř svíčky, další kůstky a krátké klacíky. Paní Valtrová měla přírodu ráda, protivilo se jí, aby se po lese válel podobný brajgl. Strčila si truhlu pod paž a šla dál.

V pravou půnoc se u náleťáků sešla skupina nadmíru pochybných individuí. Jenže bez svíček si neposvítili, bez kostí nesložili obrazec. Na provedení temného rituálu budou muset počkat dalších tisíc let.