1. část

V zeleném šeru korun stromů rozeznával obrysy dřevěné stavby kolem něj. Pod nízkou střechou z latí se táhly můstky, schodiště a plošiny, mezi kterými prosvítala propastná vzdálenost k zemi. Jednou rukou se zachytil vratkého zábradlí a vykročil po schodech. Věděl kam jde, nešel tudy poprvé. Jeho cílem bylo mihotavé světlo v dálce. Světlo, ze kterého se po chvíli vyklube petrolejka.

Dorazil do centra stavby, k velkému kruhovému stolu z leštěného dřeva. Rozehnal stíny vrhané pěti vysokými židlemi a přistoupil blíže. Centrem jeho pozornosti byla kniha uprostřed naleštěné desky. Poslední paprsky zapadajícího slunce ještě našly skulinu ve dřevěném příkrovu stavby a potom se už rozhostila tma rušená pouze světýlkem petrolejky. Na vazbě knihy byl nápis ale nedokázal ho přečíst. Kdyby se jen tak mohl natáhnout…

Se zasyčením petrolejka zhasla. Okolní stíny se po něm natáhly.

S trhnutím se probudil. Na předním skle auta se srážela pára stoupající mu od úst. Bezděčně se protáhl a z batohu na sedadle spolujezdce vytáhl ohmataný sešit. Nalistoval poslední z hustě popsaných stran a zapsal nové datum. Potom se vrátil několik stran zpět a našel několikrát zakroužkovanou poznámku.

Hammond, Maine

Od rozespalé obsluhy v bufetu na parkovišti koupil bagetu s horkou kávou a balíček cigaret. Zbytky od snídaně vyhodil do přetékajícího koše a namířil autem na dálnici. Měl ještě dlouhou cestu.