16. Jako na kolotoči

Miki udělal další krok a natáhl ruku. Dotknul se hřívy. Kolotočové náměstí šokovaně vydechlo. Zarazil se. Ztuhnul. I vrzání ustalo. Koně v tichosti obkroužili další kolečko. Jeho pohled se zabodnul do prázdných sedel.
Kolem se zvedal šepot.
„Co si to dovoluje?“
„Cizák!“
„Pobuda!“
„Nezná zákon?“
Jedna z koňských hlav se natáhla a otřela se mu o rameno. Tiše zařehtala.
Hlasy zesílily.
„Viděli jste to?“
Miki stál s rukama sevřenýma v pěst. Nohy mu jen hrály.
Další koňské pošťouchnutí. Zlatý chochol ho pošimral na zátylku.
Neodolal. Odrazil se a přistál na koňském hřbetu. Objal dřevěný krk a zabořil hlavu do hřívy.
Vzduch zajiskřil.
Miki přivřel oči. Teď! Něco se stane!
„Co na to řekne Mari?!“ zaječel někdo z davu a namířil na něj prstem.
„Strašně se rozzuří!“
„Rychle! Sundejte ho!“
Zachytil se a přehodil nohu. Svezl se k zemi. Chochol se urval. O dlažbu cinklo zlato. Bezmyšlenkovitě ho zvednul.
„Chyťte ho! Chyťte zloděje!“
Známý výkřik ho vzpamatoval.
Nad městem vybuchla první rachejtle.