18 - Nejlepší kamarád a nejlepší kamarádka

Harry už o Zrcadle z Erisedu nemluvil, nicméně Ronovi stále vrtalo hlavou, co mu Harry řekl nejen o zrcadle, ale hlavně o tom, co v něm viděl.
Když toho odpoledne zastihl Lucy Parkerovou v knihovně výjimečně bez jejích kamarádek (a HLAVNĚ bez Angeliny), okamžitě využil příležitosti: „Lucy, měla bys chvilku? Potřeboval bych… potřeboval bych s tebou o něčem podebatovat.“
„Výborně,“ zaradovala se spolužačka. „Taky jsem s tebou potřebovala mluvit. Myslím, že třetí učebna vlevo je teď volná, můžeme jít tam.“

„Vykládala ti Angelina o tom zrcadle?“ začal opatrně Ron, jakmile za nimi zavřel dveře.
Přikývla. „Říkala mi, že v něm viděla samu sebe na tom místě, kde jsme vyrostly. Prý tohle Zrcadlo z Erisedu ukazuje člověku právě o, po čem nejvíc touží. Takže to na Ang dost sedí, jelikož by se tam vážně moc chtěla vrátit.“
„A víš, co tam viděl Harry?“ sondoval Ron.
„Svoje rodiče. A ostatní příbuzné. A...“
„Angelinu,“ řekli oba současně.
„Lucy, nezdá se ti to divný?“
„Přesně o tom jsem s tebou chtěla mluvit!“
„Jeho máma na ni prý dokonce ukazovala!“
„Myslíš, že Harry touží po Angelině?“
Zasmál se. „To bych neřek. Podle všeho touží mít rodinu.“
„Angelina uvažovala, jestli to zrcadlo náhodou neukazuje budoucnost. Jenže to odporuje tomu, co jim pověděl Brumbál. A já osobně si myslím, že je za tím něco úplně jiného.“
Ron srozuměně pokýval hlavou. „Přesně to si myslím i já.“
„Jenže co by za tím mohlo být?“
„Napadlo mě, jestli už Angelina není s Harrym nějak příbuzná. Jako teď, ne že k tomu má dojít až v budoucnu.“
„Myslíš třeba sestřenice?“
Ron se usmál. „Harryho máma byla z mudlovské rodiny. Z téhle strany má Harry jenom bratrance. Jsou to samí mudlové. Harryho táta byl jedináček, na to jsem se nenápadně zeptal mámy. V dopise.“ Zjevně byl na svou detektivní práci hrdý. „Kdy má Angelina narozeniny?“
„Jednatřicátého října. Počkej! Ty myslíš, že...“
„Uvažuj! Jeho máma na ni ukazovala! Kdyby to byla nějaká vzdálená příbuzná, tak by to nedělala! A Angelina nemá rodiče, že jo? A nic o nich neví, že jo? Akorát jednatřicátého října do mojí teorie nesedí. I když počkej… jednatřicátýho října byl přece ten den, kdy Ty-víš-kdo zaútočil na Potterovy a zabil Harryho rodiče!“
Lucy se kousla do rtu. „Rone, ona nemůže mít narozeniny v říjnu. Protože to by… ten portál! Jedenáct let, jedenáct dnů, jedenáct hodin!“
„Teď teda fakt nechápu, o čem mluvíš a jak to souvisí s tím, co právě řešíme.“
„Nepamatuju si, co bylo tehdy za den!“ zakvílela Lucy.
„Jaký den?!“
„No ten den, kdy Angelina prošla portálem. Do Londýna! Prcházela poslední, je z nás nejmladší!“
„Můžeš mi to vysvětlit nějak popořádku?“
„Z E… toho místa, kde jsme vyrostly, jsme se do Londýna všechny dostaly portálem. A všem nám v ten den bylo jedenáct dní, jedenáct let a jedenáct hodin.“
„To je trochu ujetý, ne?“
„To neřeš, Rone. Důležité je, že to bylo v srpnu. Před začátkem školy. Takže Ang slaví narozeniny ve špatný den! Jak to, že mi to nedošlo dřív?!“
„Harry má narozeniny třicátého prvního července. Mohl být ten den, o kterém jsi mluvila, jedenáctého srpna?“
„To klidně mohl.“ Zaváhala. Nakonec to do sebe všechno docela dobře pasovalo. Jenže… „Rone, tady na hradě je jen jediná osoba, za kterou teď můžeme jít a na všechno se jí podrobně vyptat.“