Romeo a Julie (Shakespeare)

Programy, oba stejně rozvíjené,
u androidů V-E, k nimž děj se načte,
kritické chybě teď nesoulad kyne- - -
Těch pocitů u strojů bát se račte -

R-Mo a JCap nejsou kompatibilní programy.
Požadavek nelze vyřídit.
Retry
ERROR
JCap a R-Mo nejsou kompatibilní programy.
Požadavek nelze vyřídit!

"R-mo! Ó, R-mo – proč jsi R-mo?
Svůj program zapři - značky zřekni se,
neb, nechceš-li, mně lásku nasdílej,
a nechci dál být JCap!"

*

"...a tak se s políbením... vypínám."

Klid zasmušilý přináší to ráno,
aktualizace - error - nelze provést,
víc updatem bude revidováno;
to vymaže se, to půjde převést.
Chyby softwaru paměť nevzpomíná,
jak byla R-mova a JCapina.

Vždyť jim bylo s Romčou skvěle. Občas poslouchal jeho ufňukané žvásty nad tou či onou holkou, ale rychle to přešlo. Vždy se opili a pak svému příteli pomohl na objekt zájmu zapomenout.

Zapomínání zahrnující objetí, jemné dotyky, vášnivé polibky, vzdychání uprostřed temné noci… Užíval si to.

Stejně to mělo probíhat i s cuchtou týdne – Rózou. Vloudí se na ples, ona Romčovi zlomí srdce a on mu pomůže zapomenout jako tolikrát předtím.

Netušil, že Romča potká Julču.

Noční léčba zlomeného srdce se nekonala.

Romčovo zlomené srdce viděl mnohokrát, ale tentokrát ho Romča zlomil jemu. Kvůli ní.

„Mor na oba vaše rody!“

Jde o směs výtvarných postupů v rámci fotorománu. Jedna velká šťastná koláž.
Doufám, že to jde přečíst.

Uf, Canva to jistí. Do příště se naučím dělat v Clip Studio, snad.

„Ulice jsou samý Kapulet,“ utrousí Benvolio.

„Ta tvoje horká hlava tě vždycky dostane do problémů,“ odpoví Mercuzio.

„Mor na ně! Už jdou!“

„Bože, tady jdou ti páni Motekovští!“ volá z dálky Tybalt. „A mezi nimi ten sráč Romeo.“

„Já se s tebou dnes nechci rvát. Tvého rodu si vážím stejně jako toho mého,“ zní Romeova klidná odpověď.

„Má snad vyhrát? Nenechám to tak,“ Mercuzio tasí.

Tybalt vytáhl kord z pochvy a hned udělal výpad. Mercuzio z půlobratu lehce sekl. Kapulet hbitě odskočil, provedl piruetu a z ní rychle bodl. Romeo se vrhl mezi ně, ale hrot už stihl zasáhnout hruď.

Nákupní seznam byl na lokte dlouhý
a s každou minutou rostly mé touhy.
Připravím salátek lehký a křupavý,
kdyby snad nechutnal, víno vše napraví.
Na stůl prostřu ubrus bílý,
dychtiv čekám na tu chvíli,
Kdy se šero s šerem sejde,
má jediná ke mně vejde.

Nač vyhlížet dlouze z okna?
Za mnou tiše stydne plotna.
Zapálil jsem bílé svíce,
nechce se mi čekat více.
Z přebalu té staré knihy šibal Shakespeare mrkne,
Julie se zhmotní vedle, zamlaská a krkne.
Ale no tak, pokárám ji, romantika v tahu,
přesto rád, že ocenila kulinářskou snahu.
Dnes jsem pro svou jedinou
romantickým hrdinou.

Hermiona (nad Siriovým tělem): „Dopils vše a jedné mi nezanechal družné krůpěje, by pomohla mi za tebou? Ó slíbám tvé rty! Snad na nich ještě visí jed, a usmrtí mne silou léčivou.“
Snape (přichází): „On žije!“
Hermiona: „Jak možno?!“
Snape: „Žádal mne o smrtící lektvar. Avšak energie dobra, vyzařující z vaší lásky, mne zcela obrátila. Nalil jsem neškodného nápoje … dal Voldymu kopačky … odcházím do kláštera ….“
Hermiona: „Proč je tak ztuhlý? Má modrý jazyk?“
Snape: „Psychická rigor mortis. (stranou) Myslíš, pošetilá, že ten trouba rozliší borůvku od rulíku?“
Sirius: „Hermiono! Anděli!“
Hermiona: „Sírie!“ (pro sebe) „Ach, já nešťastná, miluji tvého zachránce!“

Prospero: Prosím, uklidněte se. Není důvod k panice, vše je pod kontrolou.
Puk: Až na mě, co? Mě nedostaneš tak snadno, starče. Sloužit ti? Pcha!
První Bethova psycholožka: A já vám říkám, že už to nevydržím. Víte, co to je, mít pokoj hned vedle něho? On snad vůbec nespí, buď tam brečí nebo zpívá.
Druhá Bethova psycholožka: Navíc se odmítá účastnit terapie i komunit.
Bethova psychiatrička: Jsem mu toho okomloxinu možná dala moc.
Puk: Tak ho sežereme.
Prospero: Není to riskantní? Je to Ital...
První Bethova psycholožka: Neboj, staříku, stačí ho povařit. Sestry, máme tu někde ten náš starý kotel?

Premiéra se chýlí ke konci. Dámy v publiku už svírají krajkové kapesníčky, připraveny oplakat nenaplněnou lásku Juliinu i svoji, pánové vedle nich netrpělivě posedávají, jeden spokojeně pochrupuje.
K hrobce se blíží lidé, světla a rozuzlení. Jen rychlý pohyb Romeovou dýkou a bude po všem.
Romeo mrkne na rozložení světla a osob na scéně, to nejde, to nevydrží! Navzdory všemu frkne, stiskne nos, je pozdě.
Romeo kýchá.
„Ach, lásko, živý jsi, jaký to dar!“ zvolá Julie v improvizovaném blankversu.
Polibek.
Paris v duchu smolí žalobu, takovým zneuctěním Mistra mu kazit inscenografii!
Opona padá. Dav nechápavě zírá.
Režisér se chytá za hlavu.

Stažené okenní rolety, v šeru pokoje modře září rozměrný monitor, různé barvy se přelévají klávesnicí, sluchátka svítí červeně. Romeo si objednává novou bezdrátovou myš. Tu starou, kterou právě drží v ruce, už má dva měsíce. Periferní zařízení připojená k nabušenému počítači za účelem zvýšení sebevědomí. Periferní bicáčky.

Julie kouká do mobilu a připadá si tlustá. Našla si na internetu dietu, podle které smí tento týden jíst jen samé zelené věci. Je jí z toho smutno, tak si jde udělat popcorn. Chce být jednou slavná tanečnice. Zatím trénuje se sluchátkama doma před zrcadlem.

Až se jednou potkají, jak to bude, pohádko?

Giacomo má v té truhle málo místa.
Sylvie čte dopis od Jessiky, které se podařilo utéct. Díky za rady!
Yorickovi někdo šlape po hrobě.
Jindřich V. si chtěl jenom odskočit za stan, ale pořád na něj někdo mluví.
To je randál, jako by tudy šel nějaký krajinný prvek, pomyslí si Macbeth a obrátí se na druhý bok.
Isabela neví jistě, jestli je ve své posteli ona sama. Helena jí doporučuje prstýnek jako poznávací znamení.
Richard III. si omylem cvakl vlastního jedu. Má halucinace.
Julii někdo mózuje pod balkonem.
Speed-dating v athénském lese se moc nevyvedl. Osel by to zvládl líp!