Poslední noc
Nemohla jsem odolat a drabble zasadila do mého oblíbeného historického období. Uhádnete, o jaké jde?
Přinesla jsem jí láhev té nejlepší whisky.
"Jsi anděl, který chce ulevit mému utrpení?"
"Vypadám jako anděl?"
"Nikoliv, ale modlila jsem se k Bohu, aby se nade mnou slitoval."
"Bůh mě neposlal... ale mám alkohol."
"Dobrá."
Pár pohárů to trvalo, ale nakonec se rozpovídala. "Nejvíc mě neděsí myšlenka smrti," prohlásila. "Ale to, že všechno, co jsem vykonala, k ničemu nebylo. Že na mě lidé zapomenou. Včetně mé dcery."
"Anno, věř mi. Svět si tě bude pamatovat napořád."
Záhy poté jsem se strojem času musela vrátit do své doby. Ale jak jsem slíbila, na padlou královnu Annu Boleynovou jsem nikdy nezapomněla.