DMD Bonus č. 4 pro 15. 4. 2015. Téma: Deset deka salámu to bylo salámu!

"Pojď, Koki," podržel pejskovi Mrázek vrata. "Dneska už toho moc nevypátráme."
Poslední případ se táhl a podezřele měnil pod rukama. Začalo to jako klasický spor dvou sousedů - jeden si Mrázka zaplatil kvůli podezření, že soused znečišťuje pavlač hlínou. Jenže pán chodil v lakýrkách a žaketu; na zahrádku se v nich nechodí. Mrázek začal mít divoké sny o podkopávání tunelů do bank a zahrabávání mrtvol ve sklepích.
Koki se hnal k růžím před domem a začal hrabat.
"Copak to máš?" vzal detektiv psovi malý kožený sáček.
Toho dne Koki sám večeřel deset deka salámu. Vyhrabané diamanty mu na něj vydělaly bohatě.

"Kdo sežral ten uherák? Měl být na chlebíčky!", brblá Jenovéfa.
"Nevím, Zdirádek?", reaguje Pankrác.
"Kdyby to byly buchty, možná. Ale v salámech si nelibuje."
"Tak nevím, kdo ještě.."
"Ještě, že už u nás není Aurelius. To bys to svedl na chudáka kocoura. Tak budeme hledat indicie. Ukaž pusu! Samozřejmě, ještě mastná! Styď se!"
"Přiznávám se a stydím se."
"Chlape jeden mlsnej, nezdrženlivej! Kdyby sis zobl, ale celých deset deka sežrat!"
"To bylo deset deka, taková troška?"
"Zřejmě jsi čím dál rozežranější."
"Asi se mám s tebou dobře."
"To máš. Tak teď mazej pro nový salám, ať aspoň nějaké kalorie spálíš!"

Zkušený detektiv se přibližoval obezřetně. Našlapoval měkce a pomalu. Ani parketa nezavrzala, a tahle kňučela i pod kocouřími tlapkami. Měl radost. Podezřelý č. 1 ho nezpozoroval. Otevřel si bloček a udělal čárku. Potom rychle kreslil, co viděl škvírou mezi dveřmi. Nohy na stole. Talíř na zemi. Chleba se šunkou u pusy. Neuměl ještě psát, ale tohle byl důkaz. To bude určitě šéfku zajímat. Velká šunková loupež. A drobky na koberci! Vyřešeno nejchytřejším detektivem v kraji! Roztřásl se nadšením. Nesměl se smát a dýchat nahlas.
„Co tam děláš, Matýsku?“
Málem se počůral leknutím. Daniel, podezřelý č. 2, stál přímo za ním.

Měli na ně políčeno už několik měsíců. Bylo jasné, že tam něco smrdí. Ale nikdo nevěděl co. Doklady měli v pořádku. Hygiena si je jen pochvalovala. A když si konečně zřídili povolení k prohlídce, nenašli zhola nic podezřelého. Zkrátka v tom ti dva uměli chodit.
A tak začali obcházet jejich zákazníky a posléze i jejich známé. Pídili se po čemkoliv, co by je mohlo zavést na správnou stopu. Ale i když něco objevili, nebylo toho dostatek, aby to obstálo před soudem.
Nakonec to všechno zvládlo zařídit deset deka salámu, který zapomněli schovat. Poslali ho na rozbor. Byl z lidského masa.

Bjorn se už po večerním opíjení chystal zalehnout do postele, když se k němu přiřítil jeho kamarád Thorstein.
"Náš salám!" volal.
"Co s ním?" otázal se Bjorn okamžitě střízlivý. Salám Thorsteina a Bjorna, dvou bojovníků, které Odin pozvedl do Valhally, byl vyhlášený jako pochoutka po celém Asgardu mezi bohy i lidmi.
"Všechen je pryč, nezbylo ani deset deka!" řval Thorstein. "Ale koukni co jsem našel u udírny." řekl, a ukázal Bjornovi rampouch.
Vše bylo jasné. Věhlas jejich pochoutky pronikl až do Jötunnheimu a krádež mají na svědomí ledoví obři.
"To ne! Náš salám nebude nikdo mrazit nebude. Jdeme pro něj!"

„Prohledej koš, Johne.“
„Cože?“
„Odpadkový koš.“
„Myslíš, že tam najdeme nějakou stopu vedoucí k té unesené ženě?“
„Dobře, udělám to sám. Nemáme na to celý den… Obal od salámu, toho nejlevnějšího salámu. Zoufalá životní situace. Snědla ho všechen najednou. Bylo ho tak deset deka. Pečovala o sebe a spořádala tolik salámu. Byt je uklizený, ale nádobí je dva dny neumyté. Nebyl to únos, spáchala sebevraždu. Zítra najdou její tělo v řece sedm kilometrů odtud.“
„Jak víš, že se utopila?“
„Neobvyklé množství salámu v žaludku posloužilo jako závaží.“
„Cože?“
„Samozřejmě, že ne. Podívej se do příborníku. Je to očividné.“
„Jak…?“
„Nůůůdááá!“

„Richarde, stěžoval si mi manažer té prodejny za rohem, že se mu tam ztrácí salám a sýr. Už asi dva měsíce. Vždycky ukradnou tak deset deka, jenže tak třikrát, čtyřikrát denně. Kolik toho je za tu dobu, si můžete představit. A protože tam chodím pro snídaně, měli bychom jim pomoct.“
„Rexi, budeš hlídat prodejnu, tohle je případ pro tebe.“
„Ty tam pošleš psa?“ podivil se Böck. „Jestli pachatele chytí, dostane ode mě deset housek se salámem.“
Asi za dvě hodiny zazvonil na oddělení vražd telefon.
„Tak zloděj je dopaden. Christiane, dojdi pro Rexe a nezapomeň mu koupit tu slíbenou odměnu.“

Bratr láteřil. Dvojčata stála v pozoru a třásla se jim kolena tak, až jsem se divil, že to dokázala. Pohled měla zarytý do země.
„Maedhrosi, co se stalo, že je třeba tolik křiku?“ ptal jsem se.
„Sežrali mi salám! Tady jsem ho měl,“ ukázal.
„Nesežrali ti ho třeba psi?“ navrhl jsem řešení.
„A to poznám jak? Bojí se mě, aniž by něco provedli.“
„To kluci taky,“ poznamenal jsem suše.
Pak se na mě zadíval a jízlivě položil otázku: „Odky používáš jelení lůj?“
Hrklo ve mně. „Víš. Bylo to jen deset deka, já myslel, že už to nebudeš,“ vytáčel jsem se.

"Teď tu byl! Tady ležel."
"A co, Doktore?" mňaukl nevinně Košín.
"Můj uherák! Deset deka!"
"Takovýho salámu!" spráskla ruce paní Doktorová. "To se musí vyšetřit."
"Jen co nahodím svůj sherlockovský cosplay... Takže cos dělala poslední čtvrthodinu?"
"Hledala ti kostým."
"Neprůstřelné alibi. ...Můžeš zavolat další."
"Želví, Košíne! Budeme papat...!
Kočičky natěšeně vykoukly zpod lavice.
"Milý Želvíku," uhodil na první z nich Doktor. "Nevíš náhodou něco o mém salámku?"
"Budeme papat?" naklonila tázavě hlavičku.
"Ne. Nebudeme papat, protože nemáme co."
"Detektive, Želvík by měla být zproštěna viny, neb je prokazatelně mdlého rozumu..."
"Budiž. Předveď poslední podezřelou."
"Koší... Košíne!!! Ty lumpe zlodějská, vylez!"

Caranthir je mlsoun pravý
a nepřítel zdravé stravy.
Klobásky a jitrnice,
to mu chutná převelice.
Jednou přilít do pokoje,
zděšen ptám se: „Bratře, co je?“
„Ukradli mi salám pivní!
Žádám práci detektivní.“
„Kolik bylo uzeniny?“
zohledňuji veličiny.
„Tuším asi deset deka
A zmizela taky veka.
Vstříc hledisku objektnímu,
stopy vedou k kotci psímu.“
„Myslíš asi objektivní,
máš však v hlavně salám pivní?
Copak psiska žerou veku?
Mlč, než na tě hodím deku.
Chceme-li se dobrat k vině,
zamíříme do kuchyně.“
Kontroluji police,
chybí tady hořčice!
„Je to jasné jako facka,
Maedhrose máme, klacka!
Ostatní by při lupu,
dali přednost kečupu!“