DMD č. 17. pro 17. 4. 2019. Téma: Přísně tajné

Harry Potter, vedoucí bystrozor, byl uprostřed papírování, když sekretářka oznámila.
„Šéfe, máte návštěvu!“
„Kdo je to?“
„Frank a Neville Longbottomovi a Severus Snape.“
Ti tři by ho zbytečně nerušili: „Ať jdou dál!

„Co pro vás mohu udělat?“ začal, sotva se usadili. „Pokud jde o ochranná kouzla kolem Bradavic a u vás doma,“ pohlédl na Franka, „ta jsme zesílily,“ ujišťoval.
„To je dobře,“ přerušil ho Snape, „přišli jsme pro Nejzářivější hvězdu.“
„Lituji, tu odnesli Nedotknutelní na odbor záhad. Ani mě k ní nepustili. Pane Longbottome, chci vám aspoň předat odškodnění od Starostolce za prožité utrpení.“ V obálce kromě peněz byla semena.

V maličkém kinosále je vydýcháno; to ti však nevadí. Už dostat se sem je zázrak. Chlapík vedle tebe kývne na pozdrav. Vypadá jako James Cameron.
Zhasne světlo, zavrčí promítačka.
O tři hodiny později, právě když na plátně Jack říká Rose “Never let go”, objeví se vedle nich záchranný člun. Bodrý irský námořník pomáhá Rose, druhý tahá z vody Jacka. Titulky.
Setřeš slzu a neunikne ti, že muž vedle tebe pláče jako želva.
“Prostě jsem si to musel natočit,” vzlykne.
“Taky mám raději happyendy,” uklidňuješ ho.
Muž se rozzáří. “Tak to musíte přijít příští týden! To dáváme Příběh služebnice s dynamitem!”

Sedím ve skromně, ale vkusně zařízené místnosti a piji džus. Místnost tone v příjemném pološeru, vzadu na stěně se pomalinku pohybují promítané 3D obrazy známých souhvězdí a vše je lehce provoněno heřmánkovou vůní. Kristy sedí v županu na lůžku a usmívá se. Moc jí to s rozpuštěnými vlasy sluší. Soustředěně mě poslouchá.

„A já jsem teď o sobě povídal dost, a co ty, vlastně o tobě téměř nic nevím.“

„A co bys chtěl vědět?“

„Všechno.“

Směje se, bláznivě, nakažlivě.

„Ale já ti toho moc říci nemůžu, vše je přísně tajné. Snad jen jediné ti povím, je mi s tebou dobře.“

Česťa se snažil nepropadat zoufalství. Ale s tělem svázaným pavoučím kouzlem to bylo těžké. Jediné, co mohl dělat, bylo bloudit svojí znavenou myslí. To však zákonitě vedlo k jedněm pomyslným dveřím.

Dveřím, které zamkl a klíče od nich se zbavil.
Dveřím, které zdobil ručně psaný nápis „Přísně tajné“.
Dveřím, za kterými chtěl pohřbít vzpomínku na vodníka, který mu lhal a zklamal jej.
Dveřím, které se pomalu začínaly otevírat.

Kdybys tu jen byl, Karle, pomyslel si. Určitě bys našel způsob, jak mě z té šlamastiky dostat.

„Konečně jste to pochopil,“ vysmála se mu žena. „Buďte hodný a možná to i přežijete.“

Agent 007, povolení zabíjet. Každý večer rande s jinou modelkou Victoria's Secret. Jezdí jen těmi nejrychlejšími vozy vyrobenými na zakázku. O tom, co umí jeho zbraně, netřeba mluvit. Seladon, hvězda. Protřepat, nemíchat.
Přesto byl nervózní.

„Jdeš pozdě," Q ho přivítal příkrým tónem.

„Promiň, neočekávaná situace."

„Co tentokrát? Sváděl jsi dvě agentky najednou? Večeře už je studená."

„Musel jsem setřást pár lidí, nikdo nesmí vědět, co jsem zač. A kdo je pro mě důležitý," dotknul se jeho tváře a přivinul si ho k sobě.

Q byl nejdříve pasivní, ale pak se přece jen podal. James Bond, tomu prostě nikdo nemůže odolat.

"Do konce září nebude pršet."

"Tohle se nesmí dostat ven, schovejte Daňhelku a další podobný nýmandy do separace."

"Ale pane, stejně si toho lidi všimnou."

"Proč by si toho všímali, bude hezky, sluníčko bude svítit, všichni budou spokojený."

"Na separaci kam?"

"Třeba do Británie, stejně už nebude v EU, dohody vyjednané máme, prší tam pořád, takže waterboarding nebude potřeba."

"Ale pane! Ještě stále v unii jsou!"

"Vždyť měli zmizet před měsícem; tak do Karibiku, přichází monzuny."

"A co Taťána?"

"Mnoo, nahradíme ji tím mladým, jak se jmenuje?"

"Piskala, pane."

"Vyřešeno vše?"

"Pane!"

Sucho přišlo překvapivě brzy. Nikdo jej ale nezaznamenal.

„Poviem ti tajomstvo, neprezraď ho nikomu!“ povedala Lenka do chladných kremíkových očí.
„Samozrejme, slečna!“ odpovedal jej poslušne robot.

O týždeň si Lenku zavolal otec.
„S Erikom sa stretávať nebudeš.“
„Čo? Prečo?“ pýtala sa prekvapene.
Snažila sa zapierať, ale otec len sklamane zakrútil hlavou.

„Al, ty si ma zradil!“ vyčítala Lenka robotovi.
„Slečna, vaše tajomstvo som uchránil!“ bránil sa.

Robot zostal v kúte, oči vyhasnuté.

Po rokoch Lenka otvorila Alov zaprášený servisný panel a pripojila diagnostickú sondu. Našla veľa záznamov o servisných prístupoch, v čase keď sa učila v škole. Otec tajomstvo vypáčil z dát.

Pohladila staré kovové telo.
„Prepáč, Al.“

James Bond vymačkal kód, sjel výtahem do mínus pátého patra, prošel detektorem kovů, přitiskl oči na senzory sítnice, prsty na rukou na papilární skeneru. Na mikrofon propojený s citlivými detektory zazpíval Mary měla ovečku, vyřešil jednoduché CAPTCHA a pak už nic nebránilo zasunutí klíče do zámku.
Konečně se dostal do podzemního chrámu techniky plného prototypů neviditelných letounů, výbušných makrónků, zapalovačů přenastavitelných na kanoe, a plamenometů s digitálním tlumičem a dalších vynálezů.

K Jamesovi přistoupil Q s novým tajným geniálním udělátkem.
-Když stisknete toto tlačítko, pane Bonde, vyřeší každý případ.
James Bond tlačítko stisknul a všechny případy byly vyřešeny, mise splněny.

Zničehonic se objevila na stole.
Malá tmavomodrá krabička.
Páchla výhružkou.
Obsah neznámý.
Nejradši bych ji vyhodil.
Krabičky se vyhodit nesmí.
Musí se otevřít a přečíst, co je uvnitř.
Potom se to musí splnit.
Ať chcete, nebo nechcete.
Tak to prostě chodí.

Sáhl jsem po ní s nechutí.
V ústech jsem měl sucho.
Vyklouzla mi ze zpocených dlaní.
Zachytil jsem ji těsně nad zemí. Uf.
Takhle to být nemělo.
Je mi to líto.
Neměl jsem to tehdy udělat.
Vzal bych to zpátky.
Myslel jsem, že se to nikdo nedozví.

V krabičce to přísně zachřestilo.
Slyšel jsem svůj zrychlený dech.
Je čas.

Není to šifra, není to kouzlo, není to podfuk. Je to knihovna babylónská, která obsahuje všechno, co kdy bylo, bude či mohlo by být napsáno. Obsahuje drabble, které jsem napsala před chvilkou. Chcete si ho přečíst?
Jděte na web libraryofbabel.info.
Stiskněte Procházet (Browse).
Teď knihovnu zajímá, kterou z jejích šestiúhelníkových místností chcete navštívit. Trochu to zkomplikujeme, ano? Tohle je jméno té správné místnosti, které musíte celé zkopírovat do pole Hex name: 1ho5jwyq1rodlxwzcs474ybuntoitpygrhqf1fbscf1pgup2vyoabz43cb8tla9rd4z99a6ekabf0z
1hq073tgwxfe6jei0vjvd9eszwkt834udam9k8uth8sohv3e386qkldhf0fg8z22o8c4msfv40i0ov
0mm22tj3tale21feqnsz4rp6oq7d9e8z65xp87b9rzrydjqw81s79j75pb81a6d6vwsi4kwdlpcul1
02r7zj0ma582f1zr5k7wlunwq31gg0qbv2crrnffi4dh8sbp6exhv6j8e41tgxdq6jf5r2mohklrh7
6p47n0hmfxil7txqtshzt5cors94u2mc5xqav648jak3le734hi5483ph0yc9mz323fug755umnmdv
bt96jai6322ggoekh9teta5m2z9in2vfg95vjwjh66ozxzgf159gx4prxviywvl3ehshvfk4i8mrqo
twgucne1riknmy4gobxmhnfuoqystirrmvwbr3kkedue6hv3anm7az4ef422eysmtyumll94c1yebe
70ees8163h1r254xcb64flyjyftypzji9xu5xmque4sqh9pegpvx89gzyn9l7lynlz0zxy6m25a01v
z2250gsxy3mympprim59rskxhv0xi2s2dccp4t0j1on0pl5yudm4e86g3dql3szsagbspzu01mja2e
787cnqp54fesh7sjzyx7nkxhiawfzjzfaweybj184vqtbsiztp8vk51f1i0ak3l5w5e0fwvqluon4v
jbzn8bbofx8cw7y2lz86m99z7ggsy3r2vbqio9cbwt33v5a1vddg0pxu1uy4jdu64le8jck1nb85pt
flelp85qp9kfti972vllnciu0rnnm4esys31vpelrz2n1s8xlmgkr16o94s90yzrddma06svjrvdw1
wzy9hpf57rnjb31wy8l19zm9glwwy006algeakgswnwyb7pjf5dzdbjvjh0f9ujb0247o9pbllrl3n
lnhyiz50afhgbg3t7a71nbqq7ctsf36c02ss74c4orll32bx8rj2plml6ca0dgq7hh16gg61o75mxx
83bysafqtv5lwgg5rgm5k4w1f2zs358dk50o8qgpw27hxadugq5buubikihf0vkcod2cgas8gsv9a6
0k0ouunz5xkrielmq1zcrzztdhy0g5i8if9nhqli3z4ikaglbneqs21031qlrj8y04q2taa4yq2is3
g2nar57bda7wu5j1vmfkde5a7i7xqoe5dwwv57diripv8kt4g6ewdnocowyihlya9f8596bv0ybykz
nd136v1l2t0nsynv174l8bhgle69kn8rorvgfn8k6eu1tej0o0j8g7znss3u3lvsett87vhz8cy7w8
zqeiiy4mf8zgotxcf6f5irdxv3gjkkh4yq5h4e52ajo9mofzosmrlhahy87c56pnmnjwgvzgfqfzan
4dp3y1d4yks5v0yjihw0ah26h2u5ylk86gsbvvpadj68jksss349tvdn2dq2lt8j1gmsh5bbzq8epl
802dyw4zou2pxt4hu53e3qfzcedmxxgzxoisi5t6tlu8d5zq2qj62xau9py2ogch2ts0w5hpj1o7u7
p0ioq4l7h8e6l3un370dgjs0t5h9a95d43athla4alpjbn5whp29fwc83mv23zb63i66sg02jcgg24
jbo92m7h36jcy1j7w1f0piz0yrt30toy0ddir7bz51yi1srbjp5ef836qm2xpftryg00vjtg1f9e9t
3b8u41ddiwy07jg55bnvv9dzd6r9o5lmbnis256sxoszhnjbms00f4git98dyimefpnte7fq5l1to8
3e1ptxu4qtaxyucx2n9zbn33ofnwujhtvyhplphviht6nkl7pm4z76wcsd6v4340ytdk6xtx2zbxnw
wiwgj6s8qow6dp0e5p2xn4oj8ecgzw0dpnsd2udf3169oc4et1mux40qt6g6no6eucov5av4k2ipsu
244zlbf4zydwglhejdzkluvq5ds9w91kgyqbqgbhdy4b68ggrf88obgawm15dgh9uo8jsipd4mevvb
e4fda6t92b8az3f88htoy2k0hsmsn59r4du4fjon6trlp1q11r7v7pk30plvhh82we9hl13ortzk6e
5tq112w0rhcihik89le2zmnrwj6be9swaamotuf483ta4tes3m4rq2pe15w1jgwr782g44ua5zslyq
3ab6yw5obmn98jk7c2a22irbwjsfcpss4d6n5amo56tkdc3806whuhno405b4x444qqt1zbnthznrs
24mpd0ujnqvbjjrr0zdmi1gr1n69hbdfzvh02zntmxclzubxhux569sgpwv3xxfw90bwqdqgd6leoc
t62mxz92qgc7owu9k622y2na87yvimokdnk0jlpxo3ujepne9y2nt50dc1yc5uvfbk1b6hy2h3jrkj
b3ppi2iid8kvo2wj8yrl4lh5kmust7btyv8hkmtf7sji0y5v25zd5yk78bj8puotjxp7ikichlehqe
g6x283pcu6n9yu0oi9qz3imtzs8vwhcu50312muszg3jzupw8he1oyjas01tzhboho5y7zdvliddzf
53jpy40g3mug5mg7hunxdndan5q85ofmbgbvciwu6p8cxznvsmt4ynbxcze7kfnrv8b3weyhymbnc8
zp85v523mzxb95lezasxu4gngiaz8tlpfixt6zgnb45evttgtum1digjp2h4rlzuaqmmv7x6a2xui0
q7rhzl34wtzse1bwtrl1zkovsp5n81i8tca67mx1edy4erud2iswptmfyihavw7aqpj4a6sepfq7a4
22efsspjbr7b48ecned6c19dqjrsdrd63om3go5o1fa9wxjoxf3n21acp8raaepokl2hlttds4knfm
fzqcqxsjc3j25b3tdg87k9ue0ecg1smd8cfai3xttf6of0i1j5a37odw3rzoyln3brrsdxacrwjt8t
8lxxijv0dd0i8e9ad11j6lpzru1c1ksp83pw9iwffsz4nymt48z1abwng7yk04l1r5z6vtrvn6zkcj
29hnajbdjlhw0tloddrc5u3zz2f0r0bsdkxwdz2rq4jz10xposuhghnqqa63xkszpx35eoy0sjzqjg
eygpkj28kch5h23ixgtj8lsufzkcr4oqg3iap0vofkipvtvqmyrtkhtm
Jste uvnitř? Přejděte ke Zdi (Wall) číslo 1. Na poličce (Shelf) číslo 5 leží svazek (Volume) 23. A na straně (Page) 101 v tom svazku je moje drabble.