Zničehonic se objevila na stole.
Malá tmavomodrá krabička.
Páchla výhružkou.
Obsah neznámý.
Nejradši bych ji vyhodil.
Krabičky se vyhodit nesmí.
Musí se otevřít a přečíst, co je uvnitř.
Potom se to musí splnit.
Ať chcete, nebo nechcete.
Tak to prostě chodí.
Sáhl jsem po ní s nechutí.
V ústech jsem měl sucho.
Vyklouzla mi ze zpocených dlaní.
Zachytil jsem ji těsně nad zemí. Uf.
Takhle to být nemělo.
Je mi to líto.
Neměl jsem to tehdy udělat.
Vzal bych to zpátky.
Myslel jsem, že se to nikdo nedozví.
V krabičce to přísně zachřestilo.
Slyšel jsem svůj zrychlený dech.
Je čas.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pěkně!
Elluška
To jsem si přečetla dvakrát. Je to správně záhadné a plné uvěřitelných emocí, líbilo.
Hú. Bojím
Aries
Hú. Bojím
neeee!!! co je uvnitr????
Erenis
neeee!!! co je uvnitr????
to je hodne huste! krasne budovane napeti, ktere je ponechane zcela otevrene a na ctenarove fantasii. moc hezke. :-)
No páni, to je skvělé, až by
Keneu
No páni, to je skvělé, až by si člověk nervozitou okusoval prsty... Nejvíc se mi líbí jasně daný fakt, že krabička se musí otevřít a poslechnout.
Krabička páchla výhrůžkou -
Aplír
Krabička páchla výhrůžkou - moc hezký obrat, druhá část hodně naznačuje, ale přesto konec otevřený. Velmi působivé.