DMD č. 11 pro 11. 4. 2024. Téma: Na pěst

Řidiči tramvají čerpají přestávku nejdéle po čtyřech hodinách výkonu.
K tomu může sloužit čas na konečné.
Anebo takzvané oddělení od vozu. Řidič je (někdy násilně) oddělen od své milované tramvaje, s níž se poslední dvě kola sžíval, aby po pětatřiceti minutách sednul do úplně jiné tramvaje, na kterou si další dvě kola bude zvykat, než ji zase předá dál.
A pak existují střídané přestávky. Poté, co si všechno pěkně přizpůsobíte svým standardům, přestávkář si tramvaj půjčí a během půlhoďky vám rozhází kompletně všechno od polohy loketní opěrky až po hlasitost vysílačky.
Při opětovném předání pak občas dojde k "pracovnímu úrazu".

„Mohla bych vám zase vynadat. Jistěže výhradně kvůli tématu.“ V očích má jiskřičky a v hlase smích. Zdá se, že jsem ji konečně získala na svou stranu. Jen aby nám vydrželo.
„Proč tentokrát?“ hraju s ní.
„Důvod se vždycky najde.“
„Když mluvíte o svých studentkách a studentech, jste laskavost sama. Na mě pořád jen útočíte.“
„Vy nejste moje studentka. Samozřejmě, že se k vám chovám… odlišně.“
„A to pochopitelně znamená s patřičnou zdvořilostí a uměřeností, že?“
„Kdo si vymyslel postavu na pěst? Kdo mi říkal baba princmetálová? Kdo si teď nemá nárok stěžovat?“
„Ale drabblí se mi s vámi skvěle.“

"Jestli má Španělsko něco krásného, jsou to koně." Kardinál se díval na krásného kaštanového hřebce. "Tohoto po mě chtěla sama královna matka," stiskl rty.
"Je mi jasné proč. Líbí se ji krotit nejen koně."
Úšklebek.
"S politováním jsem ji musel oznámit, že už má jiného majitele. Takového, co ví jak držet otěže a ani po divoké jízdě nebude unavený."
"Ano?" zdvořile se zeptal Juscac.
"Ano. Dobrý kůň si zasluhuje dobrého pána. Citlivý stisk stehen, jemnou a pevnou ruku. Pokud to nedostane, nikdo neví co se stane."
"A kdo ho dostal?" poručík se už nepatrně červenal, ale bylo chladno.
"Kapitán Treville."

Zaparkovali přes dvě místa, o která je nouze.
Nesebrali hovňous po psovi, a přímo před vchodem.
Odložili plesnivý nábytek u popelnic.
Nechali po sobě na lesní cestě sajrajt, a kéž by jenom tam.
Zírali do mobilu za jízdy a pak na vás troubili.
Křičeli do něj v MHD, aby všichni slyšeli jejich životní příběh.
Předběhli vás ve frontě s dvojnásobným nákupem.
Práskli vám před obličejem dveřmi, i když měli zcela volné ruce.
Vynadali vám, že nezdravíte, když jste jim podrželi dveře.
Vystrkali vás do zadní části metra, aby nutně vystoupili první, i když vystupujete taky, stejně tak jako všichni ostatní.

Loki ho samozřejmě nenáviděl. Měl to v povaze, navíc vzhledem k situaci měl i nárok. Mobius k němu nechoval žádné zvláštní emoce, jako by úplně zapomněl na všechny jeho předchozí varianty.
Všichni Lokiové byli na pěst. Bez výjimky. Někteří méně, někteří více, někteří kurva hodně. Přesto čím déle spolu válčili, tím víc Mobius zaměňoval myšlenku „Já mu jednu vrazím!“ za „Já mu ho tam vrazím…“ následovanou vnitřním napomenutím „Jazyk! Nejsi žádná běhna!“ a tichým přáním: „Aspoň na prvním rande ještě ne.“
Když se před ním Loki objevil tentokrát (velmi nepříjemně vypadajícím způsobem), pochopil, že to, co cítí, bude asi láska.

Podrobnosti o ženichově rozlučce se svobodou zůstávají tajné.
Deset valašek mířilo dolů z Doliny. K Bobárům na zábavu.
Vypít, obšťastnit dívky, rozdat pár ran a ráno spát ve svém.

Cikáni ztichli s otevřením dveří.
Bobári byli vždy uprdění od strachu a bobů. Teď čekali se zaťatými pěstmi. Sukně nikde.
„Čo ste spravili Kataríne?“
„Zviezli z lesa,“ odvětil Mišo popravdě.
Katarinini bratři drželi v rukách pistole. „Zamlčali ste pohreb! Prídeme si po ňu!“
Boj na pěsti i sekery byl předem prohraný.

Mládenci obezřetně ustoupili. Místo zábavy rozsekali Bobarům seník za vesnicí.
Na hraně chotáru zazněl výstřel. Kulka trefila ženicha pod žebra.

Hermiona usoudila, že nejdřív musí zjistit, jaký je stav v ostatních příbězích, které pozměnila. Pak se rozhodne, jak dál.
Opět se ocitla uprostřed boje. Před Černou bránou Mordoru bojovala spojená vojska Gondoru a Rohanu proti Sauronovým tlupám skurutů podporovaným nazgûly. Bojovala… a prohrávala. Sauronova moc se zdála být neotřesitelná. Zděšeně hleděla, jak lidé padají po tuctech. Zahlédla Gandalfa, snažícího se mocným proudem kouzel krýt ústup hrstky posledních přeživších. Viděla padnout Aragorna.
Co jsem to provedla?!?
Bylo to vlastně logické…
Frodo nepřišel. Vůbec se k Hoře osudu nedostal. Bez pomoci Gluma se utopil v Mrtvých močálech.
To je na pěst… zašeptala.

"Vzhledem k nutné redukci výdajů na pořizování detailních datových sad snížíme přesnost měření na šest desetinných míst," rozhodl hlavní analytik Oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Štepán Kohoutek.
Nelze říci, že by jeho názor mezi zaměstnanci ČSÚ (tzn. předsedou, místopředsedkyní, tiskovým mluvčím a jím samým) převažoval.
"Ale pendrek, nemáme ani na to," upřesnila místopředsedkyně ČSÚ Háta Ospalá. "Na pět desetinných míst, víc si nemůžeme dovolit."
"Na šest, na šest, na šest," podložil diskusi Kohoutek odbornými argumenty.
"Na pět, ty troubo, a dost," zdůvodnila Ospalá.
"Na pět nebo na šest, jste oba na pěst," shrnul diskusi předseda ČSÚ Jáchym Sedlo.
To sedlo.

""Na pěst si dáme před nasazením rukavic bandáže. Jinak bychom mohli mít vpáčenou zlomeninu. A zápěstí také zafixujte. Začneme zlehka do pytle, pak zkusíme sparring."
"Tohle udělám, jestli ta nutrie zase dá zvadlej salát."
"Jo, já taky. Tak na pěst?"
"Na pěst."
"Sparring. Dáme to zlehka, nechceme zranění."
"Do koudele, to jsem přehnal, co?" omlouvá se metrákový cvičenec menšímu.
"Fche fam fufy?"
"Na mé pěsti. Naštěstí se jim nic nestalo."
Trenér pozastavil sparringy a řekl: "Jelikož bychom neradi přišli o zuby a odměny za
shozená kila by nám nestačily na nové, na zítra donesu tvarovatelné chrániče."
"Na pěst?"
"Na pěst."

Místo kladení podmínek zvát ke stolu a dělit se o dar, který působí skrze ně, ale ne z jejich moci.
Místo posuzování, kdo je či není hoden, pokorně přiznávat, že hodni nejsme, ale milostí je přijímán každý.
Místo opakování stále stejných slov naslouchat, s respektem k druhému a jeho volbě.
Místo lpění na posvátném tichu společně slavit dětský smích.
Místo prázdných slov sestoupit mezi lidi, natáhnout dlaně a přiložit ruku k dílu.
Místo na vlastní pěst vedených politických kampaní nabízet podporu a posilovat to lidské v člověku.
Místo ne občas říci ano.
Místo obracení druhých nejprve prosit o to vlastní.