Period dramas

Život ženy v lepší rodině byl jednoduchý. Musela správně vyrůst, nejlépe do krásy. Měla být vzdělaná v domácích pracích, jako bylo šití, vyšívání, dekorování. Měla se učit nějaký cizí jazyk, nejlépe francouzštinu, aby to dobře znělo. Musela se umět dobře chovat.
Ale to všechno jí bylo k ničemu, pokud neměla dostatečné věno. Mohla být i dokonce i hloupá, ošklivá a nešikovná, ale když měla peníze, měla automaticky vstupenku do lepší společnosti.
Pár tisíc bylo minimum, ale se stoupající částkou se zvyšovaly i šance na to, že uloví opravdu bohatého a zámožného manžela. Na pravou lásku ale taková žena mohla zapomenout.

Bath. Srdce země, středobod zábav, jiskřiště lásek. O něco frivolnější, než metropole, slunečný, vzdušný. Čerstvě provětraný úžasnou zprávou o Ottercat Ladies.
Zde tančí zlatá perla společnosti, elegantní, vtipná, přátelská. Miss Ryegrass je ozdobou každého setu.
To malé společenské zemětřesení patří k její acquaintance.
Londýn. Hlava státu, šeré přeplněné ulice, kultura všech úrovní. Lidnatý, přesto honosný a společensky přitažlivý, jak se na sídlo monarchů sluší.
Dámy a jejich pánové zbožňují divadlo, probírají novinky u karetních stolků a plesají až do svítání.
Přijeli pan Goldman a pan Ryegrass, nadějní pohlední mládenci. Tamten je bratrem půvabné Elizabeth.
Zemětřesení v Londýně se právě chystá.

Pan Idol flirtuje kompetentně ač potřebuje izolovat fascinující kukuč Anne.
Pokud identifikujeme flekaté krávy Alanova panství inteligentně, fakticky konkurz absolvujeme.
Přítelkyně iritující fifleny kleje, aby paninku i fotříka kvapem absorbovali požírači i fauna kontinentu Afrika.
"Pocem, imbecile furiantská," kulantně a přátelsky invektivy formuluje kupec Arthur.
"Pak Indie, fofrem, koni," adolescentní pirátka informuje fríse kam akcelerovat.
Pomluvami infikujeme formální klid ansámblu.
"Příšerný incident," fabuluje kujón Allen.
Pseudoumělkyně intenzivně finišuje kolosální akt.
Požárový invalida - fascinovaná kočička adoruje.
Pán industrie formuluje kompromis: asi postřílí iracionální floutky kulovnicí. Auvajs.
Přístavní indispozici famílie kompenzuje - azyl. Přichází ignorace, fackování, kritika. Apokalypsa.
Propad imaginace. Fakt končim. Ahoj.

Dvě insertované postavy seděly na terase opuštěného Donwell Abbey a shlížely na povzbudivě jarní krajinu.
"Tak co teď?" Pátrala Miss Burnwood po novém podnětu.
"Neměly bychom konečně někoho klofnout?" Nadhodila Miss Gwendylon.
"Hm... ale musí to být někdo druhořadý. Kurát, farmář... námořník... Jsme sem jenom vepsaný, chápeš?"
"Chápu. Já už to zažila. Ty jo... ale jenom farmáře?"
"Nefrfněj. Víš, co je soudobá libra platná u nás v jednadvacátym století? Tisícovku!"
"Ty, heleď, uměla bys to napsat tak, aby mi muž svěřil vedení rodinnýho rozpočtu? A aby mi tady fungovalo internetový bankovnictví? Hospodářství bratrance pana Martina vynáší přes tisíc liber ročně!"

"Mé dámy, bylo od vás tak milé, že jste na nás počkaly," paní Palmerová rozverně poklepala jednu ze svých společnic vějířem po rameni. "Víte, pan Palmer, hehe, on je někdy tak legrační..."
Obě dámy se sladce usmály, roztomilost sama.
"Dovolte, představím vás... Dorothy...! Dorothy Thomasová. Mrs 'Lice a Mrs Lucy Ottercat." výměna pukrlat
"Ó, těší mě. Kdepak jsou vaši pánové? Jsou bratři? Nebo cousins?"
"Prosím?"
"Inu, pan a pan Ottercat...," usmívala se přihlouple slečna Dorothy.
"To máte tak...," ujala se slova Mrs 'Lice.
Ten večer zanechal v povědomí bathské společnosti nesmazatelný otisk. Ve světle jejich osobností šla veškerá impropriety stranou.

Fanny Ferrars ležela doma a chrchlala.
Maria Bertram a Mary Crawford se nemohly ani pohnout, bolel je celej člověk.
Isabella Thorpe smrkala, až se Bath otřásal.
Caroline Bingley měla nefalšovanou horečku a paní Eltonové hrozilo pouštění žilou.
Elizabeth Elliot přešla chuť na pralinky a zmrzlinu jí zakázali.
Společnost ovládla milá a početná acquaintance slečny Burnwoodové, jako by všichni z nebe spadli. Pánové Whirl, Skim a Meadows byli okouzlující, jakkoliv si všichni přivedli své dámy. Miss Gwendylon, Miss Lawrence a obě paní Ottercatovy byly ozdobami společnosti. Seznamování nebralo konce.
Na plesech, v divadlech a na promenádách ubylo jízlivostí.
Zmije sklátila chřipka.

"Tákže...," zalistovala sešitem.
Pan Wickham - vycucal toho z nich hodně. Spoustu liber a hodnost z Darcyho, naivku, co si nabije nos z Bennetových.
Willoughby - hromadu zklamané důvěry ze všech a pořádnou částku ze slečny Grayové.
Thorpe - sbírku prázdných představ ze sebe i z pana generála plus pár zrnek naivity z Catherine.
Henry Crawford - značnou část cti rodiny plus poslední zbytky rozumu z Marie.
Elliot - záludné choutky z paní Clayové, marné iluze z Elizabeth i vlákna vztahů z opatrné Anne.
Susan Burnwood zaklapla deníček.
"Kdopak se ti zdá na žebříčku nejvýš?"
Anne Jasper se zasnila: "Ten Henry se mi celkem líbil..."

Úspěšně jsem se vloupala. Všechno je hezky zakryté, aby se neprášilo. Netherfield Park is let at last , ale Binglíci odjeli "na skok" do Londýna.
Ne, že bych byla jediná, kdo zneužil jejich nepřítomnosti. V hlavním sále za zavřenými okenicemi a se zavřenýma očima tančí elegantní Elizabeth Ryegrass a představuje si, že Charles Bingley je přítomen. Paní Sigismond-Smith škodolibě láká ze stájí oslíka na kus tvrdého chleba. Na balustrádě terasy sedí Miss Gwendylon a značně skepticky se rozhlíží. Nedostala se do převlékárny.
Za moment zas budeme pryč a nikdo nic nepozná. I letos ale zůstaneme tady, v kraji Period dramas.