Heated rivalry

"Už je čas jít do postýlek," Haydenovo oznámení následovaly hlasité povzdechy a komentáře jako: "To není fér!" a "My chceme pohádku!"

"Dobře, když půjdete hned, přečtu vám pohádku," souhlasil Hayden.

"Já chci ale pohádku od strejdy Ilyi!" řekla Ruby a její sourozenci nadšeně souhlasili. 

Hayden věděl, že Shane s Rozanovem zakládá charitu, ale stejně nechápal, proč ho Shane dneska přivedl. Jeho děti ho ale z nějakého záhadného důvodu milovaly.

Rozanov překvapivě souhlasil, a tak si všechny děti posedaly na koberec a on začal vyprávět: "Ten den šel strejda Scott běhat, ale byl už pěkně starej, takže si šel koupit smoothie-"

Sotva se zabouchly dveře, nebylo je od sebe možné oddělit. Vzduch naplnily vzdechy.
Shane po chvilce klesl na kolena a zkušeně rozepnul Iljovi kalhoty. Existovala jen jediná věc, ke které pusu používal raději, než bylo líbání s Rozanovem. Hladově ho vzal celého do úst a blaženě zavřel oči. Miloval tu tíhu na jazyku, jeho chuť, tu obrovskou moc, kterou mu to dávalo. 
Zastavila ho Iljova ruka ve vlasech. Tázavě vzhlédl. 
“Počkej” řekl Rozanov. “Dneska mám pro tebe něco speciálního.” 
Když se Hollander zatvářil jako opuštěné štěňátko, Ilja ho lehce plácl po tváři. 
“Nebuď nedočkavý. Kdo si počká, ten se dočká.”

Shanovi blesklo hlavou, co by si asi pomysleli fanoušci, kdyby ho takhle viděli. Hlava zabořená v polštáři, ruce sevřené za zády, zatímco ho tvrdě šukal starší muž s vyrýsovanými svaly.

Velmi pohledný, všiml si. Ale nebyl to… Ne, stop. Vyprázdnil opět hlavu a soustředil se jen na to, jak nádherně plný se cítil. Udělal se trapně rychle.

Zmizel jako první. Až ve výtahu si uvědomil, že se ani nezeptal na jméno. Zkontroloval telefon. Žádná nová zpráva od Lily. Píchlo ho u srdce. Cítil se strašně sám.

Ten večer si pobrečel do polštáře. Nenáviděl se za to zas o kousek víc.

Ilja věnoval Shanovi povýšený úšklebek. Ten musel soustředit veškerou sílu, aby nezavrčel. Povýšený hajzl…

Na okamžik svět zamrznul ve zvláštním intenzivním momentu očního kontaktu. Pak se puk dotkl ledu a vše se rozpohybovalo jako dobře promazaný stroj.

Montreal si připsal zaslouženou výhru. Hollander se ani nepokusil skrýt pyšný úsměv. Byl to opravdu dobrý zápas.

Ale nic proti tomu, co se později toho večera dělo za zavřenými dveřmi. Nikdo nebyl takhle sehraný.

“Chci tě slyšet, Hollandere,” řekl Ilja Shanovi hlubokým hlasem, zatímco si ho přidržoval proti zdi s nohama kolem pasu. Shane poslušně zasténal. Ilja zavrčel. Jako dva perfektní kousky skládačky.