DMD č. 29. pro 29. 4. 2026. Téma: Dobré rady druhé kategorie

Jednou takhle spolu rokují na summitu americký, francouzský a český prezident.

"Kolegové, mám problém. Mám dvacet mužů v ochrance a dostal jsem anonymní udání, že jeden z nich na mě chce spáchat atentát, a já nevím který," svěřuje se americký prezident.

"To já mám zase dvacet milenek," reaguje na to francouzský prezident. "A nyní jsem dostal anonym, že jedna z nich má AIDS, a já nevím která."

"Páni kolegové," praví prezident český, "i já mám podobný problém. Mám dvacet poradců a dostal jsem anonym, že jeden z nich mi radí dobře. A já vůbec nevím, který je tím dobrým rádcem."

Vytvořili skupinku, dívka uprostřed. Malcolm se trošku opozdil, měl dojem, že něco uslyšel.
Před nimi vyrostlo rozcestí. Okolní orientační body nevidět... Malcolm vytáhl kompas.
Točil se jako šílený.
Démoni mění magnetické pole.
Neviděli jí do očí!
Démoni se téměř nedají zabít.
Stejně je jim k ničemu vědět, kdo je tu s nimi.
Nic neřeknu, umiňoval si, jestli... až  zaútočí, odstrčím Normana za sebe, ať uteče...
Démoni jsou silnější a rychlejší než lidi.
Louka, volný prostor.
Démonka se otáčí, neskutečně rychlý pohyb...
Záblesk zrzavé.
Zpřelámané tělo na zemi...
„Příště zkuste utéct,“ povídá udýchaně Zrzek, který se objevil odnikud.
Jsou v bezpečí.
 

"Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo."

Co by udělal Ježíš? Jak bychom mohli být více jako on? Hlavně být blíže Bohu!

Kolik takových vět slýcháme dnes a denně - vždy dobře míněné, znějí tak vznosně, jako bychom se už-už měli vznést na oblaku do nebe vlastními zásluhami.

Jenže právě to bylo první pokušení: Budeš víc jako Bůh.

Když nás k tomu vybízí někdo, jehož pochopení je stejně omezené, jako to naše, není to zrovna spolehlivé.

Jeho odpověď je: jsi stvořen k Mému obrazu, nepotřebuješ víc.

Bábin výraz ve stínu krempy klobouku byl naprosto nečitelný.

"Naši říkali, že bych neměla studovat, protože poctivá práce je důležitější."

"Aha."

"Bláža říkala, abych si nechala vyvěštit budoucnost," řekla dívka s nadějí v hlase.

Stín pod krempou se ušklíbl.

"Růžena říkala, že stejně na co studovat a kam bych lezla... všichni mi dávali tak dobré rady, ale..."

"Hm," zamumlal stín.

"Přece jen ovce..."

"Ovce?"

"Ovce, a všichni radili... ale... stejně jsem... jestli byste neměla... kouzlo, co by mi pomohlo se rozhodnout?"

"Měla," konstatovala Bábi.

"Vážně?!"

"Jo. Kouzlo nejlepší rady. Začíná otázkou, co by sis poradila sama a co chceš ty."

Vánoční nebe pomrkává hvězdami, pod stovkami párů bot to bíle křupe. Na peróně je rušno. Anežka pevně obejme Rinku, oči upřené na něj. Giulio neuhne. Pokusí se zhluboka nadechnout.

"Prostě nebuď pitomec," loučil se s ním Tonda. A tak to udělá. Bleskově, než si to stačí rozmyslet, se zmrzlými rty dotkne její tváře a do překvapených prstů jí vtiskne umolousanou pomačkanou báseň. Svoji první.

"Já... taky pro tebe něco mám."

Dobytčí vůz neodvolatelně kodrcá ztichlou krajinou na jihozápad. Drží plačící Rinku a v dlani svírá hladký říční oblázek. Když ho přitiskne k uchu, slyší vzdálené kostelní zvony a šumění peřejí.

„Chtěla bych pomoct,“ řekla Eliška, když skládali dohromady plán. „Ale jsem ráda, že jsem mohla ven bez dohledu alespoň dneska. Nikdo na to nesmí přijít!“ Když vykládala, jak mají neustále za zády referenta Krákala, všichni čtyři, dokonce i Madi, na ni hleděli docela nevěřícně.

„Co ho prostě zkusit ovlivnit?“ navrhl přímočaře Norbert Alexander.

„To by ji samozřejmě vůbec nenapadlo,“ protáhla sarkasticky teta. „Zjevně nechce a určitě k tomu má dobrý důvod.“

Kývla. „Začne se chovat nezvykle a ostatním to bude podezřelé. Nevím, komu můžu věřit.“

Zatím netuší, že problém vyřeší na celý týden doktora Bečková. Respektive její léky na spaní...

Klepání na dveře. „Leonarde! Leonarde! Leonarde!“

„Probůh, Sheldone, já se zrovna koupu!“ ozvalo se zaúpění, které ale narušitele vůbec nevyvedlo z míry. 

„Hodláš mít koitus?“ 

Leonarda polilo horko.

„Cože? Ne! Proč se na tohle ptáš?“

Sheldon hledá vhodná slova. „Amy mi předala krabičku. Je v ní modrá pilulka. Mám ji mít v pohotovosti, až přijde náš, řečeno jejími vlastními slovy, důležitý den.“

„Viagra? Tak to jí asi poradila Penny. Co kdyby sis promluvil s ní?“

„Vidíš, to mě nenapadlo, že tvé rady druhé kategorie mohou být dobré a přínosné.“

Vzdalující se kroky.

„Tak moment! Jak to myslíš rady druhé kategorie?!“

Poloviční bod je hrozně daleko. Poloviční bod je taky hrozně blízko. Následuje táhlý kopec. Náhle vepředu vykoukne Ben Nevis.
Tam už nepůjdeš. 
Je to zvláštní, po té dlouhé cestě, vědět, že nebudeš pokračovat.
Prudký kopec dolů, kratší nahoru. 
Široká lesní cesta na vrcholu stoupání, ale za lesíkem ještě odbočíš k tajnému bodu.
Dun Deardail.
Doufáš, že ho budeš mít jen pro sebe.
Ale je tam nějaká ženská. Místní, jen na denní výlet.
Poslední zajímavý člověk potkaný na Cestě.
Před sebou máš bezkonkurenčně nejlepší výhled na nejvyšší horu Británie. 
Povídáš: „Ne abys tohle dávala na Instagram.“
„Neboj,“ odpoví.
Tohle je tajemství.

„Je tam zima, vem si svetr.“
„Vypadá to, že bude pršet, máš pláštěnku?“
„Nepij ten čaj na noc, jinak neusneš.“
„Když uděláš tu práci dneska, tak budeš mít zítra volno. Jo?“
„Jo! Já vím, já vím!“ nevydržím a vybuchnu. „Jsou to úplně základní věci! A dýchat, dýchat můžu?“
„Funguje to,“ zazubí se Gwen. „Teď to můžem aplikovat na Pátou kolej.
„Ti mockrát děkuju, žes mě vybrala jako pokusný objekt,“ bručím. „Čím jsem si to zasloužila?“
„Eh... neproměníš mě v žábu? Ani na chvíli?“
„Jo, ještěžěs to nezkoušela na Snapevi, Gwen,“ usměje se San.
„Co ty víš... kvák...“
Už asi zkoušela.

„Jak jsme na tom, Tehole?“ Ruket si nacpala pusu další ústřicí. Obrovská prsa se jí přitom nadouvala.

Tehol polkl, zvedl pohled a zaostřil zrak. „Naše plány jdou podle plánů,“ usmál se šibalsky. Musel si upravit prostěradlo v rozkroku. Začínalo mu vadit.

„Potřebovala bych slyšet trochu víc.“

„Vlastním většinu stavebních firem v Lederu. A jejich dodavatele. A právě jsme rozjeli nový druh podnikání.“

„Něco, z čeho může mít cech Chytačů krys užitek?“

„Prodáváme dobré rady. Třetí kategorii po pár střížkách. Druhou kategorii po doku a první kategorii za vrchol.“

„Vrchol? Není to moc?“

„Ceny určuje trh, ne já,“ bránil se Tehol.