Pod pokličkou

"Tak jak jste se tu ocitl vy?"
Přidušený hlas zpod pokličky pouze odsekl: "Snad jako každý. Utopením."
"Ale co bylo před tím utopením? Lákal vás, mámil vás, sliboval hory doly? Nebo vám podrazil nohu?"
"A co je vám do toho?"
"No mě nic slibovat nemusel. Stačilo se zakoukat do těch jeho dvou tůniček a bylo zaděláno. Hlína tedy byla zadělaná. Na hrníčky. V kurzu."
"Já vím," přitakal druhý hrníček. "Ale kdo měl vědět, že je to vrah, co věří v lidské obětiny. Narozdíl od něj, pro mě to byl jen hrnek."
"Já vím. Máme to pech. Ale ty oči..."
"Jo."