Drogista

„Tady bydlel drogista, ten byl tak línej, když mu jeho řekla, že nejde pračka, tak jí vopravoval v posteli, žencká řvala, jak to vypadaj duchny po nebožce a von je vyhodil z vokna. A tendle drogista jednou nechal v krámě týct vodu, natekla do pracích prášků, do saponátů, na ulici řeka pěny, chlapi se v tom brodili cestou do šichty, žencký vybíhaly v nočních košilích a děcka blbly s těma vobrovskejma bublinama, ve kterejch hrály všecky barvy duhy, bubliny lítaly až do nebe, do toho zrůžovělýho nebe časně ráno, a ten drogista, když to viděl, vytáh housle a začal hrát.“