Jak to bylo doopravdy

Pohádky lžou. Alespoň ta o slepičce, tedy o mně, a kohoutkovi.
Určitě ji znáte - vyšli jsme si na pole, vyhrabávali zrníčka ječmene a zobali je napůl. Tedy jen já, hamoun kohoutek ho sezobl celé a začal se dusit. Já honem utíkala do studánky pro vodu, studánka vymění vodu za pradlenčin šátek. Pradlenka potřebuje nadojené kozí mléko, koza chce čerstvý jetel. Ten musí posekat sekáč, toužící po prstýnku od švarné dívčiny.
A pak to šlo celé pozpátku. A když jsem se po dvou hodinách výměnných transakcí ocitla zpět u kohoutka, tak už ty nožky nahoře nezměnila ani voda z mého zobáčku.