Nezvedený platnéř

Jouza, platnéř nepříliš zručný, zlost svou vybíjel si nejraději na Lukášovi, synovci, jenž u nich přebýval. Lukáš častěji a častěji před Jouzou utíkal, v noci strachem raději po střechách lezl, než aby zas a znovu od strýce výprask dostal. Omylem zabloudil po střechách až ku radnici staroměstské, kde truhly platnéřského cechu byly přechovávány. Div že nevběhl pod nohy zloděje; taktak se mu podařilo schovat do dvora.
Na druhý den, když Jakub Čert, rychtář městský, krádež zlata vyšetřoval, nebál se Lukáš poznamenat, aby se více zajímal o strýce, který klíč jediný k truhlám vlastnil.
Na šibenici pak neslavně skončil platnéř staroměstský.