„Není to náhodou proti bezpečnostním předpisům?“ Na těle mám hezkých pár modřin a oko mi začíná otékat.
„Neříkají jí Vrba mlátička jen tak pro nic za nic,“ zamžourá na mě skrze krev, co mu stéká z tržné rány na čele.
„Tak proč jsme skončili pod ní?“
„Byl jsem rozptýlený… Byla tma… A navíc je to víc než dvacet let, co jsem tady studoval… Jak si mám pamatovat, který strom je normální vrba a který Vrba mlátička?!“
Začít si spolu na plese k desátému výročí války byl vážně blbej nápad.
„Luciusi, máš obří sídlo, tak proč jsme sakra nešli k tobě?!“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit