Poznámka: Právě tuhle knížku čtu, takže jsem si to nemohla odpustit :).
„Nazdárek, gino!“ Prot vešel do zšeřelé místnosti se svým obvyklým úsměvem a sundal si sluneční brýle. Začal pošilhávat po ovoci na misce.
„Nabídněte si.“
„Už jsem myslel, že to neřeknete, doktore b,“ odvětil a hladově se zakousl do kůry pomeranče. Nasadil výraz největší blaženosti. Po bradě mu tekla šťáva. „Taková dobrota!“ pochvaloval si. „Hotový božský pokrm. Divím se, že lidé na vaší PLANETĚ nejí víc ovoce. Při takové druhové rozmanitosti…“
„Víte, každému chutná něco jiného. Někdo se ovoce sotva dotkne a stravuje se raději v rychlém občerstvení,“ odpověděl jsem.
„Zapomněl jsem, že obyvatelé vaší PLANETY nikdy nepoznají, co je dobré…“
So, 2011-04-16 13:02 — Profesor
Docela odpovídající realitě.
Docela odpovídající realitě.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit