Dluh krve

Měla jsem promyšlené jiné téma, ale hodně podobně ho zpracoval Galadion (zdravím). Tedy horkou jehlou, BJB
Sedí proti sobě, vzduch hutní rozpačitým tichem. Zavřela oči a dělá, že spí. Ale nespí, Joza si je jistý. Pozoruje její ruce. Jsou bílé a jemné. Drží je křečovitě, aby nebylo poznat, že se chvějí. Nebude tak sebevědomá, jak se tváří. Slečinka z města.
Vlak tiše drkotá k horám. Potřebuje se ztratit, říkal ten doktor s ustrašenýma roztěkanýma očima. A Joza ví, co je jeho povinnost. Dala mu život. V jeho žilách koluje její krev. A ten dluh musí Joza splatit. Dá jí všechno, co má. I svoje jméno. I když ona nebude chtít. Protože jinak by v horách nepřežila.