Lovec mágů

Okolní svět pohltila bitva. Prapory s bílým kvítkem pleskaly ve větru a já sekal kletbami na všechny strany.
Z chumlu nepřátel se oddělil voják zakutý do zbroje a začal se probíjet ke mně. Ocel zdobyly runy pohlcující magii.
Pousmál jsem se, konečně nějaká výzva. Kroužili jsme kolem sebe a zkusmo se oťukávali. Po chvilce to začalo být příliš monotónní. Vyslal jsem proti němu proud energie a neustával, dokud pláty nezačaly žhnout.
Bylo po všem. Pokroucené zbytky zbroje se válely kolem. Ještě se z nich kouřilo.
Pohlédl jsem do tváře mrtvého. Z koutku jeho úst odkapávala krev na pošlapané květy lilií.