Poprvé a naposled

„Budete preparovat ve skupinách. Nejpomalejší umyjí laboratoř.“
Čerstvě zakrvácený nerezový stůl – tak začala první z praktik u doktora Doležala. Přes varování starších byli i otrlci vyděšení zasmrádlou mrtvolou, ve které se měli hrabat.
Hlavně se nepozvracet, zatínala zuby Elza, když poprvé zařízla skalpel do rozbředlého masa. Pavlovi stačil jen pohled...
„Drž se svých bylinek, hochu,“ radil mu Doležal, když skončil s hlavou v klozetu. Elza musela dodělávat práci za oba, takže nepřekvapilo, že skončili jako poslední.
„Na tuhle řezničinu nemám žaludek…,“ omluvně zabručel Pavel a spláchl poslední kbelík mydlinek vonících po petrklíčích do výlevky. „Co je mokrý, to je čistý!