Dědictví

Úřad vesnické čarodějky jsem zdědila po své bábě. Úřad a svazek pomalovaných vyčiněných kůží.
Nevěděla, kdy se narodím. Už ve mne ani nedoufala. Sama se vyučila na druhé straně kopců a dlouho byla poslední čarodějkou v kraji. Bála se, že své vědomosti nebude mít komu předat. A za těch pár let, které jí bylo dáno mě učit, to skutečně nestihla.
Na řadu přišly kůže.
Dnes studuji návod na lektvar proti nemocem ušním. S lopuchem ani s kozí nohou nefungoval. Bába se sice snažila, ale psát neuměla.
Napadá mě… možná to vůbec není rostlina. Zkusím do kotlíku přihodit žabí nožku.
Vítězství!