Všechno je k něčemu dobré

Přiběhla z práce a už nestíhala. Seznam byl nemilosrdný. Umýt vlasy, vyžehlit halenku, nalíčit se, vyfoukat vlasy, obléci se, obout ty příšerné lodičky, sbalit kabelku, peněženku, mobil, klíče. Nezapomenout zamknout!
Výtah byl opět rozbitý.
Opravdu musím bydlet ve dvanáctém patře?
Běh po schodech, běh na autobus. Pět minut na vydýchání. Běh na metro, osm minut na vydýchání, běh, cíl. Minuta zpozdění. Dveře divadla se zavřely.
Ne, to nemůže být pravda, tolik pohybu pro nic?
Pak doběhl pan modrooký.
„Taky jste nestihla začátek?" Zářivě se usmál. "No, když už jsme tu tak zůstali, nezajdete na kávu?
Hmmm, třeba ne pro nic.