On se na nás kouká!

„Ale no tak, táto...“
„Ne, já nemůžu... Prostě nemůžu. Jestli si myslíš, že jsem nezkoušel to přemoct, tak zkoušel, ale... nejde to!“
„Vždyť je to úplně dětinský, táto!“
„Ne, prostě ne, takhle to dělat jednoduše nemůžu!“
„Už je to snad měsíc, co jsme naposledy...“
„Já vím! Já vím! Ale co mám dělat. Když já prostě nemůžu, ty oči...“
„Zkus to nějak přemoct, vždyť to není normálo radši už nikdy v životě...“
„Já mám, sakra, taky nějaký potřeby!“
„No, a myslíš si, že já snad ne?“
„...“
„Dobře, tak jo, vzdávám se!“ řekla žena, vstala z postele a otočila lahev s myslivcem.