Strach

Mladá žena s malým novorozenětem v náručí zoufale běžela ulicí. Byla tma… Přerývavě dýchala. Jsou jí na stopě. Věděla to.
Rychlým pohybem zaběhla do opuštěného domu. Vystoupala po schodech. Skrčila se za postel v cizím dětském pokoji a draly se jí do očí slzy. Proč jen ona? Její dítě netušíc nebezpečí, které jim hrozilo, spokojeně spalo.
Žena uslyšela kroky… Blížily se k domu. Tlumené hlasy asi pěti mužů překrývaly těžké kroky, jak prohledávaly přízemí. Začala se smiřovat se smrtí.
Dveře pokoje se otevřely. Svit z třech hůlek ženu našlo. Ozval se hlasitý smích a pak celou místnost zahalilo zelené světlo.