Ti ochmelkové u stolu poblíž baru vypadali docela mile. Vlastně měli jen mírnou špičku, když je zvali na mariáš.
András nechtěl.
„Pojď, co ti to udělá,“ přemlouvala ho. „Není to těžké, jen musíš dávat pozor a myslet. Aspoň to zkus,“ naléhala.
„Tohle opravdu není hra pro mne,“ oponoval András.
„Vadí ti myšlení?“ provokovala ho, ale jeho důstojností to neotřáslo. Nakonec ze zvědavosti souhlasil, že se přidají k těm dvěma.
András brzy zjistil, že mariáš opravdu není „jeho šálek čaje“. Pro příště zůstane u pokeru.
„Hraje vážně jak ponocnej,“ pomyslela si čarodějka, „ještěže mám kouzla.“ A z kapsáře nenápadně vytáhla trumf.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:)
kopapaka
Jo, čarodějky.
Jednou hlavologie, podruhé kouzla.
Radši obejít obloukem.
Hezky napsané...
Dík :-)
Peggy
Dík :-)
Čarodějka by přece neprohrála ve hře s "čertovými obrázky" :-))) Zvlášť, když má k čertům pozitivní vztah (viz sabaty) :-)))
Tak si holt pomohla...