Zmaru zdar

Už dlouho neměl tak dobrou náladu. Konečně získal dračí krev. Pošetilou čarodějnici odměnil černokněžník Zmargod za její dar šatlavou. Nezabil ji, co kdyby někdy potřeboval lidskou oběť. Teď však musí najít toho kluka.
Vzal stříbrnou mísu a na její dno nalil křišťálově čistou vodu. Do ní nakapal trochu tmavočervené tekutiny. Stříbro se zamžilo a zobrazila se lesní mýtina, kde v milostném objetí leželi dva mládenci.
Zdá se, že zájmový objekt má síly více než dost. Ale bohužel místo určení je stále nejasné, pomyslel si kouzelník otráveně. Přidal ještě kapku. Jsou dva dny cesty odsud, nic co by zkušený mág nezvládl.