1976
„Pottere? Co je to za bodláky?“ zeptala se Lily odměřeně, bez jakýchkoliv emocí. Zdálo se jí, že Potter poněkud znejistěl. Vmžiku se ale nadechl a spustil:
„Bodlák - urazila jsi mě,“ pronesl obřadně James a bezděčně si sáhl na tvář, na které byl dosud otisk drobné dlaně. „Ale je zelený, to je naděje. Přemýšlel jsem o tom. Můžu si za to sám. Takže… Fialový hyacint, omlouvám se.“ Lily stála, neschopná slova.
„Rudá růže, Miluji tě. Iris, Věř mi,“ s těmi slovy a nesourodou kyticí ji James nechal stát na chodbě. Pravděpodobně u ní právě ztratil poslední ždibec vážnosti. Ale možná ne...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Myslím, že tohle nakonec
Esclarte
Myslím, že tohle nakonec zabere.
Možná bych si taky dala říct,
Lee
Možná bych si taky dala říct, když by to měl tak vymyšlené. Moc hezky napsáno. :)