Rodina

"...a říkají to o něm všichni, abys věděla."
Stála u stolu pod kuchyňským oknem a nervózně si hrála s třásněmi své teplákové bundy. Z výrazu očí ale byl znát i vzdor a odhodlání.
"Kteří všichni? Myslíš ty jeho vyhulené kamarády? Nebo snad jeho matku, co je věčně v lihu?"
"Všichni... lidi co znám. Známí. A hulení není nic špatnýho! Si myslíš, že když seš stará, tak všemu rozumíš?"
Rána přišla bez náznaku a varování. Pocit horka přes celou tvář ani chuť krve z prokouslého jazyka se nemohly rovnat spalujícímu ponížení, které jí zbavovalo smyslů.
"Kéž bys chcípla, ty blbá krávo!"