Ticho a tiara

Trojice pirátů (a příbuzných) přihlížela, jak Viking dalšími dvěma ladnými tahy oddělil poslednímu upírovi hlavu od těla, a připravovala se tleskat, ovšem představení ještě nebylo u konce.
Edinovi se totiž trochu popela ze zničeného nemrtvého dostalo do očí, zakopl o špatně položenou větev a skončil v roští, odkud vylezl až s vynaložením značného úsilí a s apartní korunkou ze zdejší přítulné vegetace.
„Než začne někdo z vás se jemu smát,“ zarazil zlým pohledem skupinu, než propukla v celkem pochopitelný smích, „tak vězte, že má stále v ruce meč...“
Po lesní pěšině dál k pokladu se tedy ubírali v naprostém tichu.