Klíšťata

Když jsem byla mladší, myslela jsem, že všichni lidé okolo mne jsou jako já.
Měla jsem za to, že když mne někdo o něco požádá a vyhovím, tak na oplátku mohu očekávat stejné od něj.
Změnit své plány, zrušit schůzky, abych pomohla.
Na oplátku: "Nemám vůbec čas. Nehodí se mi to."
Jako klíšťata - vysát a nic nedat.
A tak jsem postupně začala zjišťovat, co se stane, když řeknu ne.
Stalo se.
Někteří se odvrátili, mnozí se už neozvali.
Avšak zůstali ti, se kterými si nemusíme ani říct a víme, že jeden druhému pomůžeme. Někdy jen tím, že si spolu sedneme.