Nadějné vyhlídky, radostné zítřky

Noviny otiskovaly výhradně radostné zprávy ze Svazu a údernická halekání nad novými traktory, ovšem občas, snad aby lid mohl vzkvétat i na duchu, přinesly taky špetku stranické poezie.
Parfémem pleť nevoní si,
neobléká drahé róby,
prosté děvče v kombinéze,
hrdinkou je naší doby.
Země zešílela a ona odtud musí utéct, dokud to ještě trochu jde. Bratr, ten po válce rovnou zůstal v Anglii. Měl recht. Minulý týden uplatila liškou a pár zlatými náramky převaděče. Vyjde to, musí. A pokud ne, pomyslela si trpce, pohled upřený na sloku v novinách, v Československu se kožichy a zlato stejně teď moc nosit nebudou.