Hořká pomsta

Byť vzpomínky na roky, kdy ve svých nejlepších letech učil lektvary, nepatřily k jeho nejoblíbenějším, přesto se ve své staré učebně cítil nejlépe. Vaření lektvarů na něj působilo jako terapie, nejen když se cítil přepracovaný.
Do kotlíku odkapal potřebný počet kapek výluhu z pelyňku a přidal rozdrcený kořen asfodelu. Navrch ještě přisypal několik kořínků baldriánu. Kotlík naplnila tekutina barvy černého rybízu.
Pak fazolky z dřímalky. Rozmačkal je čepelí stříbrného nože, jelikož jak sám nejlépe věděl, takhle vydaly více šťávy.
O hodinu později držel v ruce flakon s čirou tekutinou.
Úplně zapomněl, jak opojné je mít moc někoho téměř navždy uspat.