Návrat

V hostinci si půjčila koně. Statný koník dobrácky kýval hlavou. Vyjela z přístavu po paměti. Od západu se valila šedá mračna. Hrozila sněhem. Rozblácená cesta se vlnila na dohled moře. Úzká stužka v zlatavé zimní krajině. Vítr se proháněl stařinou a mrtvým vřesem. Zpíval. Vyprávěl příběhy z dávných světů. Vzpomínky na dětství pohřbené pod hlodašovými keři. Rámované klikaticí kamenic. Dusot koňských kopyt rozbíjel zpěv kraje vodní tříští. Nebyla vítána. Nepatřila sem. Už dávno ne. Přesto ji vábil. Osamělý křemelák šuměl nepřátelstvím. Příslibu mlčení navzdory, zvěsti o jejím návratu ji předehnaly. Vítr je zanesl k mnohým uším.
Už na ni čekal.